O princezně na Hrášku
O princezně na hrášku
Byl jednou jeden princ a ten se chtěl ženit, ale protože byl příliš vybíravý, chtěl jenom opravdu pravou princeznu. Na to, aby vysvobozoval Šípkovou Růženku, byl příliš líný, skákat za ropuchami, hledat na nich korunku a pak je oblizovat, na to zas neměl žaludek. Byl to prostě princ, lenoch jak se patří. A tento líný tvor, co k nám sešel z hor, vypsal celokrálovské výběrové řízení na funkci manželky pro něho.
Vdavekchtivé ženské se sbíhaly ze všech koutů a snažily se přesvědčit kralevice, že právě ony jsou ty pravé princezny. Princ jim připravil spousty úkolů. Princezna je přece líná, nafrněná, uštěpačná, nedůtklivá, nepříjemná, vztahovačná, pyšná, nepříjemná a vůbec krásná bytost.
Proto dával princ úkoly jako rozřezat metr dřeva motorovou pilou Husqvarna, upéct Bažanta à la Divočák na ochočeno, ušít troje šaty, vyprat princovy špinavé spodky (pravděpodobně nejtěžší úkol), zašít jeho ponožky (také neprané), zamést komnatu kartáčkem na zuby a tak dále. Zpočátku na to adeptky skákaly a hbitě a hravě plnily úkoly. Princ je okamžitě diskvalifikoval a nechal je vyhodit, pravá princezna přece nepracuje. Ven ale tuto informaci pronesl kuchtík, který prince tajně marně miloval, a tak se mu chtěl za to, že jeho city neopětuje, pomstít. Ženské zaplesaly, začaly drhnout nosem o skalní masiv, aby měly pršáčky, a nad každým úkolem už jen profesionálně ohrnovaly nos. Princ byl zmaten. Tolik pravých princezen, že si nemohl vybrat. A tak zašel za kuchtíkem pro radu. Ten chtěl nejprve předem francouzák, ale nakonec se spokojil s odměnou až po poradě.
„Princi,“ řekl opravdu sladkým hlasem, „zkuste se začíst do knih ve vašššší knihovně,“ a už špulil pusu.
Princi se sice zvedl kýbl, ale slovo je slovo, a tak přetáhl milého kuchtíka přes hlavu montérským francouzským klíčem a kvapně odcházel od omráčeného homosexuála do knihovny.
Tam se po týdnech hrabání v knihách dočetl o pohádce o princezně na hrášku. Pravá princezna se nedokáže vyspat na sto matracích, které jsou na sobě, když je ta nejspodnější podložená hráškem. I nechal přinést požadované množství matrací a podložil je hráškem. Znavené vesnické ženy ale vesele chrupaly, a to i když později vrchní matraci podložil kokosovým ořechem. A tak postupem času vyhodil i mlynářovu dceru, která byla opravdu krásná, milá a hodná.
To už ale k hradu přijel kočár a ven vystoupil její majestát princezna. A ta teda byla. Nos – pršák takový, že jeho špička končila mezi očima a nozdrami jí bylo vidět až do hlavy, kde to zelo prázdnotou. Když před ní někdo nahlas promluvil, z hlavy zaševelila ozvěna. Rty měla vycpané od plastického chirurga tak, že vypadaly jako ohrnuté gumáky. Její tělo halila průsvitná hedvábná róba, která dala vyniknout jejím chlupatým nohám, na kterých měla upletené copánky s mašličkami. Ověšená šperky jak vánoční stromeček. Tato krasavice vstoupila do komnat prince, který si v prvním okamžiku myslel, že si pro něho přišel rohatej. Když ho dvorní psychiatr uklidnil koňskou dávkou sedativ, dal princezně úkoly.
Ta při pohledu na dřevo omdlela. Nemohli ji ničím probrat. Nepomáhala studená voda, facky, čpavek, kyselina sírová – nic. Tak ji položili na lože ze sta matrací, pod kterými byl schován hrášek. Princezna vylítla jak vopice na gumičce. Začala všem sprostě nadávat, že kam ji to položili, že ji to hrozně tlačí do hrbu.
„To je ale pěkná slepice!“ řekl si princ.
A protože měl hlad, nechal si ji udělat na hrášku. A tak měl princeznu na hrášku, přesně jak chtěl. Moc moc moc si pochutnal, pak dlouze a vášnivě políbil kuchtíka a byl s ním šťastný až do smrti.
Komentáře
Přehled komentářů
ziju v cizine a chtela jsem svym napul ceskym detem precist pohadku....rikaji-to byla tedy velika belbost,no,nezbyva mi nez souhlasit
éééééy ty wowe
(MiSh, 28. 2. 2007 20:21)hej to je nejhustší pohádka,fakt!!! je to pěkně napsaný jako pohádka -dobrá věta byla-"I nechal přinést požadované ..." hh to "I":D:D a ten konc ten bl taky dobrej,ty woe.rincez na hrášku..fakt goood;););)
ach jo
(alice, 6. 2. 2009 23:02)